Sindibád

Waldemar Matuška

1:KnFmížka stokrát přečtena, snad D#i castej, kdFmo to ví,
Fmse mnou spí a se mnou vstává v tiD#chu méhG#o pCodkroví,
snad ne každý,Fmale já mám ten D#starý příbFměh rád,
Fmv něm se náhle že mne stává, loD#dník jménem SFmindibD#ad.F 
R:FTak jako Sindibad, tCmou zkouším plout,
každou škálu znát a vFír a proud,
piju vzácnou sF7tavu květů zlatýBch stBmromů,
vítr dFálných mořAi cítím Cvát.
CPak jako SFindibad se vrátím dBomů,
k příběhůFm své moudré CSehrezad.F 
2:Vidím štíhlou lodní příď a já na ní držím stráž,
vidím příliv, který stoupá, v džunglí břeh a bílou pláž,
jako ten můj Sindibad, bývám vlídnou břízou hnán,
a můj bárku ve snu houpá, nekonečný oceán.
: (r):
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:24:49.874+00:00
Výsledky hledání: